Pročíst několik stovek Homérových básní je jako hodně dlouhá pouť po okraji trychtýřovité propasti, na jejímž dně leží poezie macerovaná v pivu a zmaru. Už první výběr - Zákaz vycházení, který vydal jihlavský, později brněnský nadšenec Luboš Vlach v samizdatové řadě EDICE PREDIKACE (vyšel v ní třeba Gruša, Stankovič, Bondy, Knížákův Aktuál) s vročením 12. 8. 1984 k dvacátému výročí básníkova narození, vznikl "prosetím" cca 30 sbírek (od Homérovin, 28. 3. 1981, až po Zpověď jednoho pacienta na odluce, 1. 9. 1984). Homér (snad jako poctu svému jménu) každý rok "vydal svůj počet", tu více, tu méně básní, které buď přímo tvořily sbírku, nebo byly jen ad hoc sešity do složky (bez názvu), a rozdal je kamarádům (díky L. Vlachovi je podstatná část díla zachována). Časem některé básně ještě zařadil do větších, sumarizujících sbírek, takže se stejné texty objevují v časově odlišených "sestavách". U naprosté většiny básní je zapsáno místo vzniku (my room, špitál, restaurace), ve většině případů jsou básně datované, případně je datována pouze sbírka, část má dedikaci (my uvádíme datum, název sbírky či "S", čti: samostatná). Někdy sbírky obsahují tvorbu za delší období, některé naopak vznikly v rozmezí několika dnů (jsou případy i několika básní napsaných během jednoho dne).
Tato kniha by nevznikla bez Vlachova "údivu" z Homéra, některé starší básně poskytl ze svého archivu básník V. B. Homolka (díky němu a okruhu jeho žďárských přátel byla opsána a vydána část Homérova díla, především ze začátku 80. let, která chybí v archivu Vlachově). Jakýmsi prazákladem k této knize je pak sbírka Prázdný město, kterou jsem připravil pro přílohu Tvary (1999/14) literárního obtýdeníku Tvar.
Pro "snadnější" pochopení souvislostí by bylo samozřejmě důležité otisknout současně s poezií i některé prozaické či dramatické texty. Především drama v 6 obrazech Den psance, "studie" Na Český aneb NOVÁ VLNA po Brněnsku a Existence alkoholika jako osobnosti (28. 7. 1983) a prózy Zpráva o 1. alkoholické olympiádě v Československu (1983) a Dvacetčtyři hodin na Ptašínského (23. 12. 1982). Zvláště poslední text dokazuje existenci autentického nepolitického undergroundu na přelomu 70. a 80. let v Brně. Jenže - básničky by se pak dostaly do poněkd posunutého kontextu. Nedílnou součástí Homérových uměleckých výbojů je jeho účast ve skupinách Lambrechtův psychometr a Idiot Crusoe (texty, zpěv, frontman, pódiový exhibicionismus) atd. Díky aktivitě Vlachova labelu ŠOTrecords byla zdokumentována některá vystoupení (edice ARCHIV).
Lambrechtův psychometr:
- Věk, v němž nemoc začala (kazeta, strana A - live, Leninovy koleje, Brno, prosinec 1982, 8 skladeb; strana B - sklep, Brno, jaro 1982, 6 skladeb).
Idiot Crusoe:
- Rozptyl (kazeta, live, klub Musilova, Brno, 12. 10. 1991, 12 skladeb);
- No amfetamin no (kazeta, live, klub Křenová (Bumerang), Brno, únor 1992, 15 skladeb);
- Odluka (kazeta, strana A - live klub Musilova, Brno, leden 1992, 8 skladeb; strana B - studio Kontrapták, Brno, březen 1992,
studiové nahrávky Homérovy recitace, 7 básní; live, klub Harlem, Brno, březen 1992, 3 skladby);
- Pocházet z chlívku (kazeta, live, klub Musilova, Brno, 21. 3. 1993, 17 skladeb).
Skupina Idiot Crusoe vydala vlastním nákladem cd Tajemství Homérovy nálady (live, Harlem, Brno, Velikonoční pondělí 1999, 18 skladeb).
Z nedávné doby je Homér zachycen jako host účinkující na cd Rádiové manipulace Zdenka Plachého s texty Luboše Vlacha, ŠOTrecords (záznam rozhlasového pořadu, 7. 5. 1998, 23.15 - stanice Praha Českého rozhlasu).
Místo encyklopedického hesla Homér (Pavel Ambrož, 12. 8. 1964, od r. 1989 v invalidním důchodu) si dovolím citovat několik vět básníkova archiváře z medailonku pro Tvar: Velikonoce. Odysseus se ocitá na pustém ostrově. Společníky jsou mu kočka a opice; Homér nebo Villon, idiot, Crusoe, agnostik - s těmi si rozumí. Kočce říká Petti. Opice je jeho sestřenice. Ostrov Řečkovice. Potkal ho kandelábr. V brašně mu zvoní. Sklo jeho básní. Svou hlavu odhazuje v dál (a tak dál)...
Jak symbolická je jedna z prvních "homérovských" básní (z 31. 1. 1981), ve které je vše podstatné řečeno: Paní vrchní účet platím / možná se sem ještě vrátím / víte já chtěl trochu žít / proto musím pivo pít...
Všechno je (pořád ještě) jinak!

J. Šofar

Po městě, jež je mi souzeno /Brněnská zákoutí v poezii/ Homérovi vychází báseň
"Prapodivná" v této knížce...

HOMÉR Moruše - cypřiše /BURZA/ 100,-Kč 80,-Kč Ušetříte: 20% z ceny

Ostatní texty na kterých se pracuje:

Včera v noci
(Ohnisko)

Včera v noci v neděli
u stolu jsme seděli
já,já a já.
Ostatní už dávno spali,
ženy,děti,psi.

Já řekl:

Jak vratká
jak chatrná,
jak síto děravá
je něčí identita

Já na to:

Kdo jednou zaslechl jak mečí kůzle
když pro ně přijde řezník s nožem
ten prý už nikdy nezapomene

Já mlčel jsem.

A pak jsem řekl
pak jsem řekl:
Že se na to kluci
nevyserete!

Jsi vulgární ubožák
řekli jsme oba
skoro současně
A demonstrativně jsme vstali
a šli si lehnout
U stolu zůstal jsem sám.

Soběsmrt
(Hanuš)

Má krev se vzpírá započít svůj oběh
Žilami těla,jež jsou hrobem mysli
A tělo tiše leží ve svém hrobě
Jímž mysl je a nepřijímá kyslík

Jen jednou vstalo k exhumaci koster
Jimž přežívání v smrti závidělo
A vešlo v chromý vymodlený kostel
Zpět v rozklad zaživa,zpět v bohapusté tělo

Ref.

Má krev je šlechtou těla neboť může
Z něj uniknout,když protrhá se kůže
Však kdo by páral jediný svůj hábit?
Však kdo by páral jediný svůj hábit?

Má mysl v hnůj se mění,sama hnojem
A smysl mého těla je tak zdvojen.
Už nejen zemřít,ale také zabít!
Už nejen zemřít,ale také zabít!

 

Biograf
(Ohnisko)

Život je zvláštní děj
Jsem mírně nesvůj
/Z lejna si vyrobím
pamětní desku/

Život je zvláštní trip
Jsem lehce zmaten
/Rakev na suchý zip
můj vlastní patent/

Život je zvláštní film
Jsem trochu mimo
Nevím zda vůbec vím
K čemu to kino?

 

Dalekohled
(Maršálek)

Ticho
prostřelené prázdnem

které je
prostřelené tichem

které je
prostřelené mrakem

který je
prostřelený nocí

která je
prostřelená hvězdou,

která je
prostřelená časem.

 

Přemejšlení
(Homér)

Odletěli rorýsi,
Odletěli vlhy.
Ráno nad lesy visí
Zas podzimní mlhy.

Odletěly vlaštovky,
Všichni tažní ptáci.
Tesají se náhrobky,
Hrobníci maj práci.

I když padaj ořechy,
Vánoc nedožiju.
Kočky zíraj ze střechy,
Jak s fenama vyju.

Listí padá na záda,
Vždyť je léto babí.
Poezie upadá,
Šustěj jenom švábi.

Odletěli rorýsi,
Odletěli vlhy.
Požil jsem jed na krysy
A rázem jsem tuhý.